Navigace

Obsah

představujeme
historii Černého Dolu

První písemné zmínky: 1383 počátky dolování železné rudy
Udělení privilegia horního městečka 20.5.1564 Eustachia z Gendorfu

Městys Černý Důl leží v údolí potoka Čisté na úpatí Krkonoš 6,5 km východně od Vrchlabí ve výšce 684 m. n. m. Název vznikl patrně díky poloze uprostřed hlubokých černých lesů. Městys se stával z několika částí, z městyse Černý Důl, obce Nová Ves a tzv. III. horského dílu, což bylo uskupení horských bud ­ Bobí, Böhnischovy, Hrnčířské, Liščí a Spieglovy boudy, zvané také Na Zrcadle. Nejstarším dílem byla Nová Ves, první zmínka o ní pochází již z roku 1489. Byla to ves lánového typu rozložená na obou březích potoka Čisté.

vznik obce

Nedaleko Nové Vsi pak vznikla osada, podle jednoho z dolů nazývaná Gottes Hilf (Pomoc boží). V roce 1556 byla postavena kaple, která měla stejný název. Roku 1563 zemřel Gendorf bez mužského dědice a o jeho majetek se rozdělily jeho dcery. Již v roce 1561 však Gendorf přepsal panství Vrchlabí na svou druhorozenou dceru Eustachii, manželku bývalého kancléře lehnického knížectví Zikmunda Bocka z Hermstorfu. Právě Eustachie v roce 1564 povyšuje osadu Gotteshilf na městečko s novým názvem Černý Důl a dává mu hornické svobody.

Povýšení na městečko roku 1564 zařídila Eustachie z Gendorfu.
Povolila také usazování řemeslníků, těžbu dřeva, zřizování zahrad a domů a vyžadovala od osadníků robotu. Městys měl privilegia na tři výroční trhy, které se ztratily za třicetileté války. Po skončení dolování se obyvatelstvo muselo přeorientovat na plátenictví, přadláctví, zemědělství a chov dobytka, protože pozemky tvořily většinou horské pastviny. S rozvojem pastevectví souvisí také zakládání jednotlivých bud a budního hospodářství v okolí Černého Dolu.

Důležitou roli v obživě v Krkonoších bylo dřevařství. Už v 16. století se začalo s těžbou dřeva a jeho plavením až do Kutné Hory. Podle tereziánského katastru v Černém Dole pracoval 1 pekař, 1 řezník, 23 tkalců. 1 kovář, 1 kolář, 1 truhlář, 1 švec. Ve fasi jsou uvedeni ještě 1 horník, 2 nádeníci, 1 řezník, 1 švec, 3 přadláci, mlynář na zakoupeném mlýně o jednom kole a dva obecní mlýny po jednom kole. Velký počet obyvatel našel práci v rodícím se průmyslu. Už v 18. Století se těžil vápenec ve vápencovém lomu, který roku 1844 koupil Alois Renner. K němu později přidal jeho syn vápenku a zpracování mramoru. Do roku 1899 pracovala výroba šindelů a 2 pily. V roce 1859 vznikla brusírna dříví na místě železného hamru a bělidla. V témže roce byla založena papírna, která pracovala však pouze krátce. Budovu koupil Josef Menčík, který v ní zřídil barvírnu a tiskárnu bavlny v roce 1874. K tomu přidal později tkalcovnu a roku 1900 mechanickou tkalcovnu. Zatímco Nová Ves byla lánová ves rozložená na březích potoka, Černý Důl byl navržen jako město s čtvercovým náměstím a navazovalo na vesnici v její polovině. Obě obce byly spojené a v dokumentech uváděny společně, rychtářský a purkmistrovský úřad však patřil k Černému Dolu. Černý Důl měl rychtáře, 11-12 přísežných, 2-3 obecní starší a církevního otce. Po zavedení obecního zřízení se již používá pouze názvu Černý Důl, ale k formálnímu sloučení v městys Černý Důl došlo až vyhlášením c. k. místodržitele ze dne 30. prosince 1902 č. 273126.

Příslušným politickým i soudním okresem Černému Dolu bylo vždy Vrchlabí, případně landrát Vrchlabí. Žili zde převážně obyvatelé německé národnosti (např. v roce 1930 se z celkového počtu 1.105 lidí přihlásilo k německé národnosti 1.059 obyvatel a k české 42). Převážná většina se také hlásila k římskokatolickému vyznání. Už od roku 1869 pracoval v městysi poštovní úřad, od roku 1891 telegrafní. V roce 1878 se objevila snaha o zřízení četnické expozitury, Černý Důl dosud spravovala četnická stanice v Hostinném, které bylo však příliš daleko. Od roku 1913 pak v městysi sídlila četnická stráž. První dřevěný vodovod byl zřízen v městysi v roce 1867 a napájel kašnu a náměstí. Vodovod ze železných trubek byl nejprve soukromý pro potřeby průmyslových podniků v Černém Dole. V roce 1903 byl zaveden do obytných domů a 1901 i na Hrnčířské boudy. Elektrické osvětlení v městysi bylo pořízeno roku 1914.

První sakrální stavbou postavenou v Černém Dole byla kaple založená roku 1556. V roce 1607 byla přestavěna a rozšířena v kostel sv. Michaela Archanděla. Původně sloužil kostel protestantům, v roce 1651 zde žilo pouze 6 katolíků. Morzinové se jako katolická vrchnost nesmlouvavě a tvrdě snažili převádět poddané ke katolictví. Nekatolíci se však ve značném počtu v horách udrželi. Hory jim poskytovaly nejen úkryt, ale i styk s emigrací v sousedním Slezsku a pašování knih. Pro potlačení tohoto nežádoucího vlivu, byli do Vrchlabí povoláni augustiniáni. Vrchnost od těchto obutých poustevníků požadovala především kazatelskou činnost. Řádoví kněží pak sloužili v horských farnostech jako administrátoři a kaplani a šířili tak víru pravou. Poslední přestavba proběhla v letech 1830-1832, kdy byl kostel také prodloužen. Farnost byla v Černém Dole zřízena až roku 1787, do té doby podléhali faře v Lánově. Farnost spadla pod vikariát Vrchlabí, s patronem Náboženským fondem. Obecní hřbitov byl založen roku 1902 jako mezikonfesijní, téhož roku byla postavena novogotická hřbitovní kaple.

Škola byla založena v Černém Dole již roku 1736 jako jednotřídní. Nejdříve sídlila v dřevěné budově až do roku 1875, kdy byla postavena budova nová. O rok později se zvýšil počet tříd na dvě a 1879 na tři. Pro školáky III. horského dílu nebylo jednoduché navštěvovat třídu v Černém Dole, proto od roku 1841 docházel na Hrnčířské boudy pomocný učitel. Od roku 1862 tam byla zřízena školní expozitura a konečně roku 1901 jednotřídní škola.

V obci nechyběli nejrůznější spolky:
dobrovolní hasiči (zal. 1874), spolek veteránů (zal. 1872), mužský pěvecký spolek "Harmonie" (zal. 1875), místní skupina Krkonošského spolku (zal. 1884), Turnverein (zal. 1887), spořitelní spolek (zal. 1909) s Černou Horou a Kalnou Vodou, konsumní spolek, německý kulturní svaz a další. Tak jako většina obcí v pohraničí i Černý Důl se připojil k Deutschböhmen, ale už v týdnu od 7. do 15. prosince 1918 byl městys obsazen československou armádou. Během roku 1919 se situace uklidnila a volby v roce 1919 měly normální průběh. Výsledky voleb se nedochovaly, ze zmínek v kronice se dá soudit podle voleb purkmistra, že v letech 1927 až 1931 vyhráli sociální demokraté před svazem zemědělců.

Přelomem se staly parlamentní volby v roce 1935, kdy zaznamenal nacionální socialismus raketový vzestup a v okrese získala SdP 62% hlasů. V obecních volbách roku 1938 získal SdP v okrese Vrchlabí téměř 80% hlasů. Připojení k Německu bylo v Černém Dole bouřlivě přivítáno. První němečtí vojáci sem přišli 8. října 1938. Dosavadní správu nahradila správa říšská. V letech 1938 ­ 1945 podléhal Černý Důl landrátu ve Vrchlabí. Rudá armáda obsadila město pravděpodobně 10.05.1945. Brzy poté sem začali přicházet Češi z vnitrozemí a správu převzala místní správní komise.

Stránka

  • 1

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Stránka

  • 1