Obsah

Purkhybl

(Burghübl) zřícenina hrádku v Černém Dole zmiňovaném v kronikách roku 1534 a opuštěném již 1561

Purkhybl (Burghübl) zaniklý hrádek v Černém Dole - východní Krkonoše

Stával mezi osadou Čistá nad soutokem potoka Čisté a Smrčiny na jižním okraji obce Černý Důl. Datum založení hradu, jakož ani jeho majitelé nejsou známi. Poprvé byl tento hrádek zmiňován a zároveň nazýván již opuštěným v kupní smlouvě z roku 1534.
V černodolské kronice je zaznamenána pověst o tom, že byl zdejší hrádek za třicetileté války vypálen Švédy. Je zvláštní, že v té době je jedno století již oficiálně označován jako opuštěný.
Umístění hradu dodnes není spolehlivě určeno. Hrádek pravděpodobně stával u Černého Dolu na vrchu nebo na úbočí návrší zvaného Burghübel, kterému se říká hradní návrší. Přesnou polohu neodhalil ani archeologický průzkum v 70. letech 20. století.

Pověsti o hradu

 

Paví hrad. Jedna ze zajímavých pověstí hovoří o pevnosti stojící na místě dnešního Purkhyblu. Zdejší urozená paní prý chovala spousty nádherných pávů, které pravidelně vodila ke koupeli do blízkého Smrčinového potoka. Tomuto údolí se proto začalo říkat Paví údolí - Pfauenzahl, Pfauenthall.

 

V erbovní symbolice páv představoval symbol přepychu, bohatství a nadřazenosti. Paví chvost býval často dosazován do klenotu erbovního znamení.

 

Poklad v zemi. Existuje několik desítek pověstí o otevírajícím se podzemí v určitý den křesťanského svátku. I na zdejším Purkhyblu se prý kdysi na svátek Božího těla otevřel vchod do podzemí jedné ženě, která tudy šla se svým dítětem. Matku navedla zvědavost do podzemí plného pokladů a dítě nechala stát u vchodu. Na dítě zapomněla a našla jej na tomtéž místě až přesně za rok. V ruce drželo totéž jablko, stejně jako před rokem.

 

Bílá paní a zlaté jablko. O Purkhyblu ale také existuje tatáž pověst v mnohem rozvinutější formě. Odehrávala se v tentýž svátek za zvonění k procesí. Podle pověstí se měly „otvírat poklady“. Chudá žena se svým dítětem proto šla takovýto otevřený vchod hledat. Na Purkhyblu jej ke svému úžasu opravdu objevila. Dítě tam posadila na stůl a do zástěry si něco z pokladů nabrala, pak spěšně utíkala pryč, aniž si na dítě vzpomněla. Když se vrátila nenašla ani vchod, natož své dítě. Zoufalé matce poradil zdejší farář, aby se tam v ten samý den příštího roku vrátila. Své dítě opravdu v pořádku nalezla. V ruce drželo zlaté jablko a matce vyprávělo o bílé paní.

 

V mnohých pověstech, stejně jako v této, se mísí prvky pohanských bájí s křesťanskou tématikou. Podobné pověsti o zapomenutém dítěti a bílé paní s poklady nacházíme i na nedaleké dominantní hoře Žalý nebo na Harfě u Jánských Lázní.

 

Druhý Purkhybl. Podle známého černodolského sensibila (který zná každý kámen ve svém okolí a ví kde která květina v okolí roste) se však Purkhybl nenalézá nad oním soutokem, kam je umisťován. Stával prý ještě výše na zvedajícím se kopci, na místě dnes zarostlém vysokým lesem. Tento hrad býval mohutnější a míval dvojdílné jádro se zastavěnou věží. A cože tedy stávalo nad tím soutokem? Inu, jen jakési strážní stanovistě, předsunuté opevnění.

 

Archeologie nám dluží ještě mnoho co do objasnění. A do té doby také zůstane druhý hrádek námětem pověstí a ten první i nadále téměř neznámý.

další info: www.hrady.cz

GPS: 50° 37′ 42.904″N  15° 42′ 47.052″E

zobrazit v mapě

Kategorie

zříceniny, tvrze

Adresa


543 44 Černý Důl

Kontakty